13. Tlucná

Proč podle novin z r. 1885 žili zdejší obyvatelé „jako farméři na americké planině“?

Z Tlucné u Horní Bělé. (Svěcení kaple.)

Dne 6. 12. 1885 odpoledne vyšel průvod z chrámu v Dolní Bělé ubíraje se silnicí přes Lozu do nedaleké vesničky Tlucné, kterážto dědinka před nemnohými lety u poplužního dvora téhož jména, knížeti z Metternichů přináležícího, založena, až dosud kapličku, jaké v každé křesťanské vesnici zapotřebí, postrádala. V blízkém panském dvoře býval ovšem na vížce zvonek, který tamním obyvatelům hlavní tři doby oznamoval, pohříchu však před několika roky při požáru tamní budovy byl rozlit a zničen. Od té doby žili obyvatelé této malé dědiny jako farméři na americké planině, nevědouce ani, kdy hlavní doba denní, tj. poledne, nadešlo, by od polní práce ustáti. Konečně odhodlali se obyvatelé této chudobné vesničky, vesměs to nezámožní domkáři a nájemci, zříditi sobě a svým potomkům na památku kapličku se zvonkem – což se jim s přispěním Jeho Jasnosti knížete Richarda z Metternichů, majitele panství Plasy, jenž 50 zl. nápomocen byl – uskutečniti podařilo. Dotčeného dne byla kaplička i zvon u přítomnosti četně shromážděných občanů od důst. p. P. Václ. Pokornýho, faráře v Bělé, posvěcen. Co kmotrové přitomni byli obřadům těmto p. Ant. Trnka, kníž. lesní v Krašovicích a jeho ct. choť pí. Anna Trnková. Jest to skromná malá kaplička se zvonkem, chudý a sprosťounký to chrámek chudé dědinky: a přece za velké štěstí pokládají si jej tamní chudí obyvatelé, ba oni mají z práce své – podniku svého – radost! Po skončených obřadech svěcení poděkovala dívka Mádrova důst. p. faráři za výkon posvěcení, načež obrátíc se k p. kmotrovi a jeho ct. choti vzdala i těmto delší řečí za jejich súčastnění se vřelé díky.

Zdroj: Plzeňské listy. 22. 12. 1885 

Co znamenají písmena a symboly na pamětním kameni?

Panství Bělá, spolu se dvory Tlucná a Vrtba, zakoupil plaský klášter v roce 1757. O koupi tehdy rozhodl opat Fortunát Hartmann, který také záhy začal nový klášterní majetek stavebně obnovovat. Součástí dvora v Tlucné byl i ovčín, jehož stav pravděpodobně nebyl zcela uspokojivý. Již následujícím rokem, 1758, je totiž datována deska, kterou nechal opat na nově přestavěný objekt ovčína umístit. Pamětní kámen nese písmena „F. H. / A. P. / P. L.“, což znamená: „Fortunatus Hartmann / Abbas Plassensis / Praepositus Lipensis“, tedy: „Fortunát Hartmann / opat plaský / probošt (česko)lipský“. Opatská berla propojená a kotvou je pak opatovým osobním znakem.

Velmi podobnou pamětní desku můžeme najít na barokní stodole ve Vrtbě a u pozůstatků hradní věže „Na zámku“ v Dolní Bělé. Ve výrazně honosnějším provedení je pak obdobný opatský znak umístěn také nad vstupním portálem dolnobělské fary.